Křupavý a chutný. Tak se pojmenovali, tak by se dle nich samých dala popsat i jejich hudba. Ač vám toto jméno může evokovat dvojici, ve skutečnosti jsou tři. Mark Kneppers, Oscar de Jong a Wim Plug, z nichž s posledně jmenovaným jsme si povídali ať už o počátcích tvorby, používání samplů či například postavení vinylu v současné době. Proč? Protože již brzy opět zahrají v Čechách a to hned dvakrát. Jedno je jisté. Nikoliv jen trancem živa je holandská hudební scéna. A to je dobře.

Tak pro začátek na vás rozhodně nevytasím otázku, jak jste se dali dohromady…

To je úleva! Už jsme tu historku říkali tolikrát, že se z ní stala skoro básnička. (smích)

Dovedu si představit. Nicméně hudební kariéru jste nastartovali přesně čím? Mám pocit, že to nebylo hned o vlastní produkci…

Prvotní byl pro nás určitě DJing. Samozřejmě jsme trio, takže nemůžu hodit všechny do jednoho pytle. Ovšem za Marka mohu říci, že to byla právě  kariéra DJe, kdežto Oscar byl zase více skutečným hudebníkem, normálně koncertoval. Všichni jsme ale stejnou měrou tíhli k house music. To nás spojilo.

Bylo zpočátku těžké prosadit se?

To je docela vtipná záležitost. Jak jsem řekl, zpočátku bylo vše hlavně o hraní DJ setů, ale ta myšlenka vlastní produkce tu byla stále. Přemýšleli jsme nad tím docela dlouho, než jsme se doopravdy rozhoupali. Pak jsme se do toho pustili po hlavě a najednou šlo všechno zcela přirozeně, rychle. Nemůžu říct, že až tak snadno, ale sami jsme tím tempem byli překvapení. Začali jsme se scházet nejdříve jednou za týden, pak samozřejmě víc a víc. Měli jsme toho spoustu v hlavách dopředu. Nápady na klávesy, samply a podobně. Hlavně jsme se nebáli. Udělali jsme jen pár tracků, třeba dva nebo tři, a okamžitě je rozeslali po pár labelech, které jsme uznali za vhodné, které jsme měli rádi a hráli jejich hudbu. Během pár dní jsme dostali odpověď. Takže jsme do toho pronikli opravdu rychle.

DJ sety jste neopustili, ovšem na prvním místě je u vás stále hraní naživo jako kapela, což ani v dnešní době není zas tak obvyklé. Jak si to může představit někdo, kdo vás ještě naživo neviděl a neslyšel?

To je taky trochu legrační, protože právě ani já ani Mark nejsme opravdoví muzikanti. Jak jsi řekla, náš způsob podání není zas tak obvyklý, jelikož přenést elektronickou hudbu do takové podoby bývá občas poměrně složité, když si vezmeš, na jakých zařízeních ve studiu samotné skladby vznikají. Používáme tedy základní sekvencer, a k tomu všechny nástroje, jako klávesy, basa, bicí, na které se dá hrát takto živě. Samozřejmě používáme samply a různé další naše zvuky, což je dle mě důležité, jelikož bez nich bychom v podstatě zněli jen jako obyčejná kapela odvedle. Musíš přeci prezentovat i práci, cos vytvořil ve studiu. Protože to je stěžejní část tvé činnosti a zároveň to, co chceš lidem předvést.

To zní samozřejmě. Brzy se opět předvedete v Praze. Jaké máte zkušenosti s posluchači různých zemí?

Občas se přistihnu při tom, že přicházím do určité země s jistými představami, jak na nás bude publikum asi reagovat. A často bývám překvapen. Příjemně samozřejmě. Většinou jezdíme po Evropě, ale občas se dostaneme například do Turecka nebo Ruska. V západní Evropě se toho teď děje hrozně moc. Je tolik festivalů, klubů, koncertních síní, kam se dá zajít. Promotéři jako by neměli problém dovézt sebevětší jméno. Což se podle mě odráží na tom, jak se k tomu posluchači staví. Přestává to být něco vzácného. Kdežto jinde je stále cítit, jak si toho lidé považují. Jsou mnohem více nadšení, přirozeně se radují z každé možnosti a o to více si pak párty či koncert užijí. Takže když to shrnu, čím více na východ, tím nadšenější publikum. Za příklad mohu dát naše srpnové hraní na maďarském Szigetu, kde bylo naprosto narváno, všichni skákali s rukama nad hlavou, zpívali. To bylo vážně skvělé.

Vaše jméno vychází z holandského přísloví a znamená „křupavý a chutný“. Vybrali jste to jako popis vaší hudby?

V podstatě ano. Lze tím popsat to, o co se snažíme. Jemná hudba se syrovým okrajem. Jednou nohou v undergroundu, druhou v mainstreamu.  Chceme být samozřejmě originální. Nejsme stoprocentně taneční. Snažíme se tvořit jak house na taneční parket, zároveň ale i skladby k obyčejnému poslechu. Ve všem ovšem musí znít Kraak & Smaak. Aby si člověk řekl: „Jo, to jsou oni.“ Ale nebazírujeme na žánru.

Před pár lety jste se vydali ještě dál a vznikl z toho celý soundtrack k filmu. Jako komedie vám to muselo sednout…

Naprosto. Milujeme filmovou hudbu převážně z šedesátých a sedmdesátých let. Je to velká inspirace. Samotná práce na filmové hudbě je něco, čemu bychom se chtěli věnovat více, kdyby to bylo možné. Je to hodně odlišné od tvorby vlastního alba. Byla to zábava, zároveň jsme se naučili mnoha novým věcem a především, být více kritickými k vlastním skladbám. Kdyby tu byla možnost pracovat na něčem podobném, rozhodně bychom do toho okamžitě šli.

Hudební průmysl podporujete ještě  jinak. Hudebním obchodem Zelda, zaměřeným na desky…

Ano, ano. To je Markova parketa. Stále funguje, což se může zdát v dnešní době iTunes a podobných prostředníků stahování hudby poněkud divné. Ale myslím si, že se lidé začali zase vracet k fyzickému médiu, tedy k vinylu. Je to něco jako kniha. Jednou se dostaneme do doby, kdy bude všechno ke stažení, ale držet fyzickou desku v ruce je přeci jen naprosto jiný pocit. Pocit, že držíš skutečnou hodnotu. To se ti u MP3 nestane. Taky se podle mě začíná velmi dobře rozjíždět trh se zbožím z druhé ruky. Přeci jen se za několik posledních dekád vyrobilo tolik desek a nemůžou se jen tak někam ztratit. Pořád je co poslouchat a naštěstí se vinyly stále vyrábějí. Obchodu se tak daří překvapivě velmi, velmi dobře!

To ráda slyším! Už je to víc jak rok, co vyšlo vaše poslední album Electric Hustle. Jak už název napovídá, zní více elektronicky než předchozí. Samplovaní vás ale snad neopouští.

Vždy jsme používali hodně samplů. Na tomto albu jsme se snažili zase posunout trochu jinam, zkusit nové postupy. Takže jak říkáš, v poslední době jsme se zaměřili o mnoho více elektronicky, trochu více do disca. Byla to zcela přirozená cesta pokusu a vývoje. Vůbec by se nebylo čemu divit, kdybychom na další desce vyzkoušeli postupy zcela jiné a zase se pořádně vrátili k samplování.

Co se toho týče, nenastaly někdy nějaké problémy?

Ono to se samply samozřejmě není vždy jednoduché. V podstatě používáš už něco, co někdo vytvořil před tebou a lidé to většinou poznají. Takže se mnohem více vystavuješ kritice, zdali to bylo vhodné, dobře použité apod. Je to velmi dvojsečné. Ale jestli to myslíš z hlediska autorských práv a podobně, to máme ohlídané…

Z vaší poslední tvorby mě hodně bavil singl „Built For Love“ s americkým vokalistou Romanthonym. Jak všeobecně probíhá takové navazování spolupráce?

Tohle je věc, kterou často velmi probíráme s lidmi z našeho labelu. Vybíráme potencionální zpěváky, se kterými bychom rádi pracovali. Romanthony se nám zdál perfektní nejen pro svůj hlas, ale i talent pro psaní samotných písní. Jeho skladby jsou jednoduché, zároveň velmi oduševnělé. Tudíž jsme si na něj sehnali kontakt a zaslali mu pár našich věcí. Ze všeho pak vyšly tak dvě tři použitelné skladby. Velmi nám pomohl, protože my sami moc textem nevládneme. (smích) Myslím si, že spolupráce mezi různými hudebníky a autory je vždy jen přínosem. Můžete se mnohé naučit a pomoci si tam, kde cítíte svá slabá místa.

Oslovují vás někdy hudebníci sami?

Ano, když tě někdo osloví sám, že zná tvoji hudbu a chtěl by něco přidat, což se také stává, je to skvělý pocit. Nicméně nikdy sami nepřestaneme oslovovat pro nás zajímavá jména a zkoušet to posunout ještě dál. Hlavní je nebát se toho. Je asi zbytečné zkoušet prosit o sampl Lady Gaga, ale občas vyjde fakt něco velkého. (smích)

Na co se tedy můžeme u nás těšit?

Budeme jako kapela, tudíž očekávejte asi šest lidí na pódiu. Basák, klávesák, bubeník… Nás s nějakými těmi mašinkami, samply apod. Samozřejmě vokalisty – ženu a muže. Chceme hlavně, aby se lidi bavili, aby to bylo celé hodně dynamické a veselé, ať už dojde na funk, breakbeat nebo house. Kdo nás viděl v létě na United Islands, myslím, že ví, na co se připravit. Jsme prostě takovou kombinací popu a taneční hudby. Jak jsem již dříve řekl, občas zabrousíme více do undergroundu a alternativnějšího zvuku, jindy dojde na střední proud. Je to jedno. Jediné, co chceme, aby lidi řvali nadšením, až dohrajeme.

Už teď si myslím, že to bude perfektní!

Já doufám. Máme s vaším publikem jen ty nejlepší zkušenosti. Nicméně oproti létu to bude zase jiné, jelikož to bude v klubu. Vidím veliký rozdíl mezi hraním v klubu a hraním na festivalu, jelikož v klubu ti lidé přijdou právě kvůli tobě a nenatrefí na tebe třeba náhodou, když si jdou poslechnout někoho jiného na festivalu. Takže je to veliká výzva!

Věřím, že se to povede! Díky moc za váš čas a těším se na koncertě!

Bylo mi potěšením. Nashledanou v Praze!

Ptala se saiha v září 2012.

http://www.techno.cz/rozhovor/41610/kraak-smaak-jednou-nohou-v-undergroundu-druhou-v-mainstreamu

foto: Michel Mees + archiv